Cestování, kariéra, koníčky… Je toho moc, co člověk chce stihnout jako bezdětný. Může se ale lehce stát, že v době, kdy dítě chce, už žádné mít třeba ani nemůže. Lze si vůbec početí naplánovat?
Cestování, kariéra, koníčky… Je toho moc, co člověk chce stihnout jako bezdětný. Může se ale lehce stát, že v době, kdy dítě chce, už žádné mít třeba ani nemůže. Lze si vůbec početí naplánovat? Nebo je to s přibývajícím věkem stále riskantnější záležitost?
Podle statistik je průměrný věk prvorodiček stále vyšší. V České republice je to 27. rok a rodiček nad 35 let je kolem 10 %. Ženy se v dnešní době mnohem více soustředí na svoji kariéru, zařizují si bydlení, budují si sociální postavení, cestují. Těhotenství a rodinu potom zákonitě odsouvají na pozdější dobu. Tento trend je pochopitelný, i přesto si ale řada žen klade otázku, zda i v pozdějším věku bude otěhotnění možné.
I čtyřicetiletá žena může samozřejmě porodit zdravé miminko. Se stoupajícím věkem je ale tato šance logicky stále menší. Důvodem je stále nižší počet menstruačních cyklů, během kterých dochází k ovulaci. Vajíčka snižují svůj počet i životnost, spermie k nim nemohou proniknout, děloha stárne, děložní čípek bývá mnohdy změněn prodělanými záněty.
Ze statistik mimo jiné vyplývá, že těhotné ženy starší 35 let podstupují více vyšetření, do porodu je více zasahováno a častěji také končí císařským řezem. Důvody k němu jsou totiž u těchto žen posuzovány méně přísně.
V naší republice jsou všechny těhotné ženy ve věku nad 35 let vyšetřovány genetikem, který jim po pohovoru doporučí nejvhodnější postup. Typicky se jedná o odběr krve, plodové vody nebo podrobné ultrazvukové vyšetření. Tato vyšetření ani pohovor v genetické poradně nejsou povinné, nastávající maminka je může formou tzv. reverzu odmítnout.
Obava z vyššího věku rodiček pramení především ze zátěže, kterou těhotenství pro starší organismus představuje. Roste riziko vrozených vývojových vad u dítěte a obecně známý je i vyšší výskyt chromozomálních vad, jako například Downova syndromu. Stoupá také výskyt chorob, jako jsou cukrovka, křečové žíly, vysoký krevní tlak. Proto je lékaři preferován odběr plodové vody. Jeho výsledek pak dává ženám možnost rozhodnout se, zda miminko donosí, nebo zvolí případnou interrupci.
(pes)
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
