V těhotenství se nastávající maminka spolu s nenarozeným miminkem ocitají pod bedlivým dohledem lékařů. V některých případech může být doporučena i tzv. amniocentéza – odběr plodové vody.
Plodová voda prozradí genetickou vadu miminka V těhotenství se nastávající maminka spolu s nenarozeným miminkem ocitají pod bedlivým dohledem lékařů. V některých případech může být doporučena i tzv. amniocentéza – odběr plodové vody. Proč a kdy se provádí?
Amniocentéza je lékařská procedura, která je využívána v prenatální diagnostice k určení chromozomálních vad, vývojových poruch a infekcí plodu. Při amniocentéze je odebráno z dělohy z amnia, tekutiny, která obklopuje plod, malé množství plodové vody. V této tekutině se nacházejí v menším množství i odloupané buňky z pokožky plodu. DNA z těchto buněk může být vyšetřena na přítomnost genetických vad.
Amniocentéza se nejčastěji provádí ve 14. - 16. týdnu těhotenství, nejbezpečnější je po 15. týdnu, nejpozději ale do 24. týdne těhotenství. V této době je totiž ještě možné těhotenství v závažných případech přerušit. V případě vrozených vad je ale vždycky rozhodnutí, zda umělé přerušení těhotenství podstoupí, na rodičích. Lékař může pouze poskytnout potřebné informace a doporučení.
Před vlastním odběrem plodové vody je kůže v místě, ze kterého bude plodová voda odebírána, znecitlivěno lokální anestezií. Punkční jehla proniká přes břišní stěnu do dělohy. Odběr se odehrává pod kontrolou ultrazvukem tak, aby nebyl ohrožen plod. Pro následná vyšetření je odebráno přibližně 20 ml tekutiny. Po samotném odběru plodové vody jsou odděleny buňky plodu. Tyto se pěstují na kultivační půdě a poté se barví. Pod mikroskopem je možné sledovat chromozomální vady, mezi nejčastější patří Downův syndrom, Edwardův syndrom a Turnerův syndrom. Před samotnou amniocentézou bývá rodičům také obvykle doporučena konzultace s klinickým genetikem
I když sdělení, že je nutný odběr plodové vody, může budoucí maminku vyděsit, je důležité vyšetření podstoupit. Vyloučení genetické vady vás samozřejmě uklidní. V případě, že se určitá porucha potvrdí, budete moci vše probrat s lékařem a domluvit se na dalším postupu.
(hak)
Zdroj: www.wikipedia.com
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
