"Tak rádi bychom měli holčičku" nebo "rozhodně chceme mít chlapečka" patří mezi časté myšlenky nastávajících rodičů.
"Tak rádi bychom měli holčičku" nebo "rozhodně chceme mít chlapečka" patří mezi časté myšlenky nastávajících rodičů. Budoucím maminkám a tatínkům připadá, že obzvlášť blízko mají ke splnění svého snu při umělém oplodnění. Jak je to ale ve skutečnosti? Mají rodiče možnost vybrat si pohlaví svého dítěte?
Situace, se kterou bychom se ještě před několika lety mohli setkat ve sci-fi filmech, je najednou téměř skutečná. Možnost rozhodnout se při "početí dítěte ze zkumavky", jaké bude pohlaví plodu, je opravdu teoreticky reálná, k jejímu využití se ale přistupuje pouze v závažných případech.
Teoreticky jsou využitelné dva postupy, kterými je možné docílit toho, že se vám opravdu narodí holčička nebo chlapeček.
První možností je výběr spermií podle toho, zda nesou chromozom X, nebo Y. Otcovské spermie procházejí průtokovým cytometrem, který dokáže rozpoznat a oddělit buňky podle toho, zda obsahují chromozom X, předurčující narození holčičky, nebo chromozom Y, vedoucí k narození chlapce. Vybrané spermie jsou poté využity k umělému oplození. Úspěšnost této metody se pohybuje kolem 80 procent.
Druhou možností je metoda zvaná preimplantační genetická diagnostika, která nabízí již podstatně větší přesnost – šance, že se narodí dítě s pohlavím, které si přejete, se blíží 95 procentům. Tato metoda byla původně vyvinuta k testování zárodku na přítomnost genetických vad, diagnostika se provádí krátce po spojení vajíčka a spermie, ale před tím, než je embryo přeneseno do dělohy matky. Je z něj odebrána jediná buňka, její chromozomy jsou analyzovány a je určeno pohlaví zárodku. Do dělohy jsou pak umístěny pouze zárodky s pohlavím, po kterém rodiče touží.
Využití obou metod je ale omezeno legislativou jednotlivých států. V České republice je výběr pohlaví dítěte možný pouze v případech, kdy by narozené dítě prokazatelně mohlo trpět dědičnou poruchou, kterou opačné pohlaví trpět nebude. Příkladem může být hemofilie (krvácivost), svalová dystrofie (postižení svalů) nebo agamaglobulinemie (snížená schopnost bojovat s infekcí způsobená poruchou vývoje B-lymfatických buněk).
Problémem jsou i etické důsledky výběru pohlaví. Preferování jednoho pohlaví může snadno vést k diskriminaci (ať už mužů, nebo žen) a k nerovnováze přirozeného složení společnosti. Těšte se proto raději ze zázraku zvaného těhotenství a nezkoumejte příliš, zda byste raději holčičku, nebo kluka.
Zdroj:
Can You Choose the Sex of Your Babies?: http://multiples.about.com
(hak)
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
