27. 11. 2008

Můžu mít po léčbě rakoviny děti? – 2. část

Jste mladá žena a chcete mít ještě děti, přitom jste právě prodělala léčbu rakoviny? Nezoufejte, nic není ztraceno. Možností je několik, záleží na druhu prodělané terapie a výsledku léčby.

Jste mladá žena a chcete mít ještě děti, přitom jste právě prodělala léčbu rakoviny? Nezoufejte, nic není ztraceno. Možností je několik, záleží na druhu prodělané terapie a výsledku léčby.

Zde jsou uvedeny jednotlivé možnosti, jak se dočkat miminka:

• Přirozeně otěhotnět, protože vám protinádorová terapie nepoškodila vaječníky a menstruační cyklus se navrací.
• Podstoupit umělé oplodnění (IVF), protože menstruační cyklus nyní máte značně nepravidelný nebo se pokoušíte otěhotnět půl roku až rok a stále bez úspěchu.
• Adopce, protože jste prodělala operaci dělohy a otěhotnět už nemůžete.
• Zvolit cestu náhradního mateřství (pěstounská péče) – zde jsou stejné důvody jako u adopce.

Přirozené těhotenství

Menstruace se vrátila, vaječníky a tvorba hormonů je v pořádku, ale nejste si jistá, jak dlouho po skončení protinádorové léčby je třeba s těhotenstvím počkat. Situace každé pacientky je odlišná, a je ji tedy třeba probrat s lékařem. Někteří onkologové doporučují počkat 2 roky, neboť první dva roky je největší riziko návratu nádoru. Rovněž se čeká, až dozrají nová vajíčka, která léčba nádoru nepoškodila.

Umělé oplodnění = asistovaná reprodukce

IVF (in vitro fertilizace) je dnes již standardním řešením neplodnosti. Každý pátý pár potřebuje takto pomoci. Před IVF dostává žena podpůrné dávky hormonů. Nebylo ovšem prokázáno, že by proces IVF způsoboval rakovinu, nicméně u již probíhající rakoviny, která je citlivá na hormony (např. nádor prsu), bylo zjištěno zhoršení tohoto nádoru. Je proto nutné se ujistit, že rakovina byla dostatečně zaléčena. Darovat embryo, vajíčka nebo sperma může jiný zdravý člověk anebo i vlastní budoucí rodič, který si nechal před rakovinou preventivně svůj "genetický materiál" zmrazit.

Náhradní mateřství pomocí IVF

Díky asistované reprodukci (IVF) dnes mohou mít děti i ženy, které by jinak byly odsouzeny k trvalé bezdětnosti. Jde o zdravé ženy, které nemají dělohu nebo je pro ně těhotenství velkým rizikem. Má to ale celou řadu právních a etických aspektů, kvůli kterým je u nás "léčba" takto postižených párů často takřka na hranici zákona.

Existují dva typy náhradních matek:

1. Žena poskytne vajíčko, muž spermii, ve zkumavce dojde k oplození. Pak stačí najít nositelku a oplodněné vajíčko jí vpravit do dělohy. Geneticky je dítě obou manželů, "jen" ho devět měsíců nosí jiná žena.
2. Žena nemůže darovat vajíčko. Daruje ho tedy nositelka, budoucí otec daruje sperma, dojde k oplodnění ve zkumavce. Geneticky je dítě otce a nositelky.

Adopce

Stále velice populární a často využívaná volba. Adopční proces je ovšem zdlouhavý. Může se "táhnout" třeba rok nebo dva. Pro manželský pár, z něhož jeden partner prodělal rakovinu, je proces ještě složitější. Některé adopční instituce totiž chtějí mít jistotu, že se rakovina nevrátí. Tato doba může být až pět let.

(ercp)

Zdroj:
American Cancer Society
Lidové noviny, 26. 7. 2006

Přečtěte si také první díl článku