Pokud se žena rozhodne naplánovat dopředu své těhotenství, je dobré zvážit, kdy je ta nejvhodnější doba. Někdy se totiž může stát, že plány na mateřství i přes obrovské úsilí selhávají.
Pokud se žena rozhodne naplánovat dopředu své těhotenství, je dobré zvážit, kdy je ta nejvhodnější doba. Někdy se totiž může stát, že plány na mateřství i přes obrovské úsilí selhávají. Jak se vyhnout zklamání? Především je dobré vědět, kdy je ideální věk pro otěhotnění.
Koncepční optimum je označení ideálního věku pro otěhotnění a porod dítěte. Nejpříznivější věk pro mateřství je z biologického a genetického hlediska mezi dvaceti a třiceti lety. Žena je v této době fyzicky zralá, má stabilizované ovulační cykly a dostatečně kvalitní vajíčka ve vaječnících. Plodnost ženy dosahuje v této době svého maxima. Nejenže je nízké riziko výskytu genetických vad, ale také je menší pravděpodobnost spontánního potratu. Žena je kolem pětadvaceti nejlépe připravena donosit plod bez komplikací.
U mladých žen mezi 16 až 18 lety může být průběh těhotenství velmi příznivý, neboť organismus není díky věku zatížen nemocemi nebo chronickým užíváním léků. Avšak komplikacemi, které se mohou daleko častěji objevit u takto mladých žen, jsou předčasné porody.
Naopak s rostoucím věkem se některá rizika zvyšují. Po třicítce se snižuje kvalita vajíček a stoupá riziko chromozomálních vad plodu. Proto se u těhotných od 35 let výše provádí amniocentéza neboli odběr plodové vody kvůli vyšetření. Díky tomuto vyšetření lze včas odhalit některé vrozené vady plodu (například Downův syndrom) a rozhodnout případně o ukončení těhotenství.
Současným trendem je však podporovat i starší ženy v roli matky. Výhodou je jejich socioekonomická připravenost na těhotenství a mateřství. Ženy vyššího věku většinou naplnily vlastní profesionální ambice, bývají lépe finančně zajištěny a dál se mohou spokojeně věnovat rodině.
Jednoznačné doporučení, které se týká ideálního věku pro otěhotnění, nelze vždy zcela přesně stanovit. O tom, kdy je nejlepší doba mít dítě, totiž rozhodují především partneři či manželé. Ženy vyššího věku by však měly být připraveny na možná rizika a komplikace, které souvisí se stárnutím a plodností.
(nes)
O problémech s početím se z logického důvodu více hovoří ve vztahu k ženám, odborné studie však ukazují, že i mužský faktor se na neplodnosti párů podílí nezanedbatelnou měrou. Proto se nabízí otázka, zda by tuto skutečnost neměli vzít v potaz muži, kteří plánují v budoucnosti založit rodinu, a zda by se neměli začít o své reprodukční zdraví více zajímat.
Číst více
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
