V současné době se s komplikacemi spojenými s početím potomka potýká celá řada párů. Základem úspěšného řešení těchto problémů a vhodné léčby je správná diagnóza, tedy definování problému, který neplodnost způsobuje. To však nemusí být ve všech případech zcela snadné. Příčin stojících za neplodností párů je celá řada, ať již na straně ženy, muže, nebo souhrou zdravotních obtíží obou partnerů.
Mezi nejčastěji zmiňované faktory, které zásadním způsobem ovlivňují plodnost ženy, patří věk. Obecně se uvádí, že nejvhodnější věk pro otěhotnění je mezi 20. a 30. rokem. Někteří odborníci kladou horní hranici ještě níže, přibližně do 26. roku ženy. Následně se už pravděpodobnost úspěšného početí snižuje a naopak rostou rizika komplikací během těhotenství.
Méně často je v souvislosti s neplodností zmiňován vliv životního stylu. Jedná se o kouření, nadměrné pití alkoholu a užívání drog. Dalším negativním faktorem jdoucím ruku v ruce s nezdravým životním stylem je obezita způsobená špatnou životosprávou a nedostatkem fyzické aktivity. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že stejně jako obezita mají negativní vliv i podvýživa a nepřiměřeně vysoká fyzická námaha, která tělo ženy přespříliš vyčerpává.
Schopnost otěhotnět je zásadním způsobem ovlivňována také psychickou pohodou. Její zajištění však není za daných okolností příliš snadné. Ke stresu běžného soukromého i pracovního života se přidává stres vyvolaný nejistou budoucností a touhou po dítěti. Udržet si optimismus v takto komplikované životní situaci je nepochybně velmi náročné. I samotná léčba neplodnosti je značnou psychickou zátěží obou partnerů, čemuž nasvědčuje i skutečnost, že řada párů z tohoto důvodu ukončuje terapii předčasně.
Vzhledem ke skutečnosti, že menstruační cyklus ženy je řízen několika různými hormony, není překvapující, že právě hormonální nerovnováha může být příčinou komplikací s otěhotněním. Asi nejčastěji zmiňovaným stavem v této souvislosti je syndrom polycystických vaječníků (PCOS), charakteristický tvorbou malých folikulů, které ovšem nejsou schopné dozrát a uvolnit vajíčko. S tímto syndromem jde často ruku v ruce i hyperandrogenní syndrom (HAS), způsobený zvýšenou hladinou mužských hormonů v ženském organismu.
Dalším příkladem hormonálně zapříčiněné neplodnosti je primární ovariální insuficience (POI), pro kterou je často používán ne zcela přesný a poněkud zjednodušený termín předčasná menopauza. Z méně známých a méně běžných příčin je možné jmenovat i syndrom neprasklého folikulu (LUF) či hyperprolaktinémii (zvýšenou hladinu prolaktinu). S hormonální nerovnováhou pak samozřejmě souvisí i komplikace vyvolané užíváním hormonální antikoncepce a jejím vysazením před počátkem snahy o otěhotnění. Nestandardní hladinou hormonů (nízkou či vysokou hladinou estrogenů) je ovlivněna i hustota či sekrece cervikálního hlenu, a tudíž jeho prostupnost pro spermie. Nicméně na charakter hlenu mají vliv i další faktory, jako například záněty, poruchy vaječníků a podobně. V neposlední řadě souvisí s hormony i úspěšnost zahnízdění embrya v děložní sliznici.
V obecném povědomí jsou méně známé, nikoli však méně důležité příčiny ženské neplodnosti související s imunitním systémem. Přesto se s touto komplikací potýká více než 10 % neplodných párů. Není to překvapující, když si uvědomíme, že spermie jsou pro ženské tělo cizorodé a jako takové mohou být za určitých podmínek (narušení regulačních mechanismů) rozpoznány imunitním systémem, což následně vede k tvorbě protilátek. Protilátky však nemusí být namířeny pouze proti spermiím, mohou být cíleny i na antigeny přítomné v semenné plazmě (poskytuje spermiím ochranu), na strukturu nazývanou jako zona pellucida (vrstvu obalující oocyt, vajíčko, a po jistou dobu i vzniklé embryo) nebo může docházet k tvorbě protilátek proti celé řadě dalších struktur. Svou roli v neplodnosti hrají i případná autoimunitní onemocnění, v důsledku kterých organismus napadá své vlastní struktury. Řada těchto protilátek pak není problémem pouze při přirozeném početí, ale i během různých metod asistované reprodukce.
Příčinou neplodnosti mohou být i prosté anatomické překážky, jako jsou například tvarové nepravidelnosti (deformace) a vývojové vady jednotlivých součástí reprodukčního ústrojí ženy. Patřit sem mohou ale i útvary, jakými jsou polypy či myomy, velkým problémem pak jsou samozřejmě i srůsty, které mohou například způsobovat poruchu pohyblivosti či průchodnosti vejcovodů.
Velmi častým problémem bránícím otěhotnění žen v reprodukčním věku je endometrióza, tedy případ, kdy se tkáň děložní sliznice nachází i mimo děložní dutinu, tedy například ve vaječnících, vejcovodech apod. Tento stav může mít mimo jiné za následek vznik cyst a rozvoj zánětu, zjizvení příslušných oblastí, a v nejtěžších případech dokonce zneprůchodnění pohlavního ústrojí ženy.
Neplodnost provází i některá genetická onemocnění, jako je například Turnerův či Downův syndrom. Komplikace mohou představovat i mutace způsobující zvýšené riziko tvorby krevních sraženin, jako je například leidenská mutace.
Pro úplnost je vhodné ještě dodat, že mezi méně často zmiňované důvody ženské neplodnosti patří i onemocnění pohlavně přenosnými chorobami, jako jsou například chlamydiové infekce či kapavka. Opominuta by neměla být ani skutečnost, že schopnost otěhotnět může být ovlivněna i podáváním různých léků, například během onkologické léčby.
(eub)
Zdroj:
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
