Doživotní hluboké deprese a alkoholismus – to může být jedno z možných vyústění takové životní rány, jakou představuje neúspěšně léčená neplodnost. Ale to není vůbec automatické.
Doživotní hluboké deprese a alkoholismus – to může být jedno z možných vyústění takové životní rány, jakou představuje neúspěšně léčená neplodnost. Ale není vůbec automatické, pravděpodobnější je spíše významný posun v náhledu na smysl a účel vlastního života.
V americkém státě Oklahoma byla provedena studie, jejímž cílem bylo prozkoumat životní zkušenosti žen po neúspěšné léčbě neplodnosti. S 22 ženami ve věku mezi 33 až 48 let lékaři hovořili po čtyřech letech od podstoupené léčby. Když ženy popisovaly neplodnost, odhalily tím svoji zkušenost s velkým utrpením zesíleným introspektivním úsilím při znovuobjevování smyslu vlastní existence a pocitu vyrovnanosti. Rozhovory prozradily, že ženy prožívají existenciální paradox. Hledají naději, a přitom ztratily svůj největší sen v podobě porození vlastního dítěte. Ztráta jejich dosavadního smyslu života je donutila znovu přemýšlet o smyslu jak sebe sama, tak ve vztahu k okolnímu světu – Proč tu jsem, když se nemůžu starat o své dítě? Jaký je můj přínos společnosti? Co tu po mně zbude?
Mezi další zkušenosti patří pocit izolace. Rozhovory o dětech jsou jednou ze základních součástí běžné mezilidské komunikace, což se o neplodnosti říci nedá. Typická je také neustálá přítomnost problému. Ženy popisovaly pronásledování vzpomínkami, truchlení po ztrátě a pocit, že se situace nikdy nezlepší. Dále je v průběhu času zřejmý posun od bědování k zaměření úsilí směrem k budoucnosti. A není to pouze o tom, "jít dál", ale také o rozhodnutí, jakým způsobem pokračovat. Jistá "inventarizace" umožňuje vytvořit budoucí prostor, kam se lze od myšlenek na svoji situaci posunout. Navazujícím krokem je úsilí v hledání cesty, jak ponechat světu nějaké dědictví, které není založeno na dětech.
Ženy si hledají odlišný způsob života, který jim umožňuje smysluplně žít. Bohužel jasně napsaný návod nikde není a nalezení smysluplné budoucnosti může být velmi těžké. I přesto je důležité, aby se o to každá žena v podobné situaci alespoň pokusila. Už kvůli sobě samé.
(zep)
Zdroj: J Midwifery Womens Health. 2008 Jul–Aug; 53 (4): 319–24
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
