Každý z nás, ať už žena, či muž, se může rozhodnout uchovat své zárodečné buňky do budoucna – současné metody umožňují nejenom zmrazování spermií mužů, ale také vajíček žen. Důvody pro tyto kroky souvisí s celou řadou životních okolností, některé mohou být spojené se životním stylem, jiné naopak se zdravotními problémy, onemocněními nebo plánovanými zákroky. Cílem je uchovat zdravá vajíčka nebo spermie na později, až nastane ten správný čas na založení rodiny.
Social freezing označuje zamrazování a uchovávání zárodečných buněk za účelem pozdějšího použití. Tato metoda je vhodná pro všechny, kteří jsou v produktivním věku, ale o početí a založení vlastní rodiny v následujících několika letech neuvažují. Hlavním důvodem pro zamrazování je okolnost, že s rostoucím věkem žen i mužů klesá kvalita vajíček a spermií, což může značně zkomplikovat početí ve vyšším věku.
Každá žena se narodí s určitým počtem vajíček ve vaječnících, její tělo během života již další nevytváří. Kvalitu a počet vajíček ovlivňuje nejenom věk, ale také životní styl ženy, prodělaná či chronická onemocnění nebo životní prostředí. V přechodu pak dojde k jejich vyčerpání, tedy menopauzální žena již nemá vajíčka, která by mohla být oplodněna. Odkládání otěhotnění na věk po čtyřicítce tudíž může snižovat šanci na úspěšné oplodnění přirozenou cestou a ani metody umělého oplodnění nemají dobrou prognózu.
U mužů sice zpravidla dochází k produkci spermií do mnohem vyššího věku, ovšem i jejich kvalita se s rostoucím věkem nepříznivě mění.
Ženy (či muži) se nejčastěji rozhodují pro social freezing z těchto důvodů:
MUDr. Hana Višňová, vedoucí gynekoložka z IVF Cube, připomíná, že konkrétní důvody pro zmrazení jsou individuální: „Někteří vědí, že se chtějí soustředit na kariéru, mají plány cestovat nebo mají zdravotní problémy a vědí, že biologické hodiny pracují proti nim, a plánují odložit založení rodiny až na dobu, kdy se jim to bude více hodit, ať již z osobních, nebo zdravotních důvodů.“
O zamrazení zárodečných buněk je podle slov MUDr. Višňové ideální uvažovat již ve věku mezi 25 a 30 lety či těsně po dosažení třicítky. V tomto věku je u žen zpravidla dostatečná rezerva vajíček a daří se jich odebrat zhruba 30 kvalitních, která později umožní úspěšné oplodnění, udržení těhotenství a porod zdravého dítěte. V praxi ovšem mají zvýšený zájem o zamrazení ženy ve věku blížícím se hranici 40 let, kdy se daří odebrat pouze nižší počet méně kvalitních vajíček a prognóza jejich oplodnění je horší.
Nejdříve je nutné dostavit se na vstupní konzultaci na klinice pro umělé oplodnění (IVF klinika) a na komplexní vyšetření, které zahrnuje odběry krve a gynekologické vyšetření. Tato konzultace je rozhodující pro nastavení dalšího procesu. Poté odborníci volí každé ženě na míru hormonální režim stimulace vaječníků, která povede k uzrání vajíček k odběru. Tento proces spočívá v každodenní podkožní aplikaci hormonů nejčastěji po dobu 10–12 dní. Stimulace je spojená s několika konzultacemi, odběry krve a provedením ultrazvuku. Odborníci při nich sledují průběh a růst zrání vajíček. Při dosažení zralosti vajíček se naplánuje jejich odběr. Ten pak trvá přibližně 20 minut a provádí se v krátké celkové anestezii.
Charakter zákroku umožňuje jeho ambulantní provedení. Žena může odejít domů po několika hodinách odpočinku, a to v případě příznivého stavu bez komplikací nejčastěji v odpoledních hodinách a ideálně s doprovodem. Následná rekonvalescence je relativně krátká. Přibližně po dobu dvou až pěti dní se mohou vyskytovat bolesti v podbřišku a jiný, většinou snesitelný diskomfort, který zpravidla nevede k pracovní neschopnosti.
S platností od ledna 2022 je odběr a zmrazování vajíček po dobu deseti let hrazené z veřejného zdravotního pojištění u žen s onkologickou anamnézou, u ostatních je nadále v režimu samoplátce. Ženy s dobrou prognózou onemocnění si tímto způsobem mohou zvýšit šanci na početí vlastního dítěte po překonání nemoci. Nicméně úspěšnost budoucího oplodnění takto zamrazených vajíček opět souvisí s věkem a aktuálním zdravotním stavem ženy, jejího partnera a kvalitou jeho spermií.
(lexi)
Zdroje:
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
