Podle informací odborníků je ideální věk pro první těhotenství přibližně mezi 20. a 25. rokem ženy. Jak to však vypadá ve skutečnosti? A jaká rizika jsou spojená s odkládáním těhotenství do vyššího věku?
Průměrný věk rodiček v České republice i obecně v Evropě v posledních desetiletích kontinuálně roste. V celé zemi se při narození prvního dítěte blíží k hranici 30 let, přičemž konkrétně v Praze je tato mez již několik let překračována.
Příčin pro odkládání mateřství do pozdějšího věku je jistě celá řada. Zmínit lze mj. ekonomickou situaci, hledání vhodného partnera, tlak ze strany zaměstnavatelů či studia. Žádný z těchto důvodů jistě nelze bagatelizovat. Zároveň je však důležité, aby si ženy byly vědomy rizik, která s sebou odkládání založení rodiny přináší.
Věk je základním faktorem, který ovlivňuje schopnost ženy otěhotnět, plodnost ženy po 35. roku výrazně klesá. Pokles plodnosti v tomto věku není překvapující, vezmeme-li v úvahu, že průměrný nástup menopauzy je sice obvykle uváděn kolem 50 let, nicméně pochody spojené s přechodem se u mnoha žen začínají objevovat již krátce po dovršení 40 let.
I statistiky hovoří jasně. Zatímco žena v ideálním období pro početí (cca 25 let) má v přirozeném cyklu asi 25% pravděpodobnost, že otěhotní, tato šance se snižuje po 35. narozeninách přibližně na 15 % a po čtyřicítce se již pohybuje pod 5 %. Důvodem poklesu plodnosti je v první řadě snížená kvalita vajíček. Jejich množství je totiž dáno již při narození, žádná další vajíčka během života ženy nově nevznikají a jejich zásoba a bohužel i kvalita s rostoucím věkem postupně klesají.
S věkem ženy rostou i rizika spojená s těhotenstvím a samotným porodem. Těhotné se ve vyšším věku často potýkají s vysokým krevním tlakem, těhotenskou cukrovkou či preeklampsií. Z pohledu plodu je pak největším problémem stoupající riziko vývojových vad způsobených chromozomálními abnormalitami.
Zároveň při těhotenství ve vyšším věku hrozí vyšší riziko potratu a předčasného porodu. V úvahu musí být brána i skutečnost, že ženy rodící ve vyšším věku musí častěji podstoupit porod císařským řezem. Tato skutečnost není zanedbatelná hlavně v případě, že žena chce mít v budoucnosti ještě dalšího potomka. Musí pak počítat s přiměřenou dobou rekonvalescence, než bude její tělo připraveno pro další těhotenství a porod. Po císařském řezu je obvykle doporučován rozestup 1,5 až 2 roky mezi jednotlivými porody.
Ač se nám to může zdát od přírody nespravedlivé, pravdou zůstává, že věk muže je z pohledu plánovaného těhotenství méně důležitý než věk nastávající maminky. I u mužů však platí, že se s rostoucím věkem snižuje kvalita a pohyblivost spermií a naopak se zvyšuje riziko genových abnormalit.
Ač si to řada párů plánujících rodičovství plně neuvědomuje, vyšší věk negativně ovlivňuje i úspěšnost asistované reprodukce. Ani tyto metody moderní medicíny totiž nejsou všemocné a boj s rostoucím věkem nastávajících maminek v řadě případů prohrávají. Není asi překvapující, že i zde je jasně vidět stoupající věkový trend. V současné době se průměrně pohybuje kolem 37 let.
A stejně jako tomu bylo v přirozených cyklech, i za neúspěchem zákroků asistované reprodukce u žen ve vyšším věku je klesající počet a zvláště pak kvalita vajíček. I úspěšnost in vitro fertilizace začíná markantněji klesat přibližně kolem 35 let věku ženy, kolem 40. roku se dá hovořit již o dramatickém poklesu úspěšnosti a po 45. roku věku se úspěšnost odhaduje přibližně na 1–5 %. Řešením může být využití zdravých vajíček dárkyně.
S ohledem na všechny uvedené skutečnosti není s podivem, že i zákon zohledňuje věk žen, které mohou podstoupit umělé oplodnění, a zároveň věk, do kterého jim jednotlivé úkony a léky k nim potřebné budou hrazeny pojišťovnou. V novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, z 1. 1. 2022 je stanoveno, že věková hranice se pro úhradu služeb souvisejících s umělým oplodněním u žen zvyšuje z 39 let na 40 let (tedy 39 let a 364 dny). Zároveň je podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, stanoveno, že lékař může zákroky umělého oplodnění provést u ženy, jejíž věk není vyšší než 49 let.
(eub)
Zdroj:
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
