Ženská neplodnost může být způsobena mnoha faktory – od anatomické poruchy tvaru děložního hrdla až po neprůchodnost vejcovodů. Právě vyšetření vejcovodů by mělo patřit mezi základní vyšetření v centrech asistované reprodukce.
Ženská neplodnost může být způsobena mnoha faktory – od anatomické poruchy tvaru děložního hrdla až po neprůchodnost vejcovodů. Právě vyšetření vejcovodů by mělo patřit mezi základní vyšetření v centrech asistované reprodukce.
Neprůchodnost vejcovodů patří mezi poměrně časté, nicméně však velmi příznivé příčiny ženské neplodnosti. Nejčastěji vzniká jako následek prodělaného zánětu děložních přívěsků neboli latinsky adnex, mezi které patří jak vejcovody, tak i vaječníky. Podle toho, zda zánět probíhal pouze na jedné, nebo na obou stranách, může být i neprůchodnost pouze v jednom, nebo v obou vejcovodech.
Nejčastěji se neprůchodnost vejcovodů prokazuje pomocí tzv. kymoinsuflace. Při této, dnes už sice zastaralejší, nicméně stále používané metodě se pomocí kanyly pouští do dutiny děložní oxid uhličitý. Lékař pak pomocí fonendoskopu přiloženého na břišní stěnu hodností, zda oxid prochází vejcovody až k vaječníkům. Projde-li totiž až do dutiny břišní, projeví se to typickým šustivým zvukem.
Velkou výhodou tohoto vyšetření je jeho jednoduchost, nízká cena a malá zátěž pro pacientky. Nevýhodou pak jsou nežádoucí účinky. Pokud totiž oxid uhličitý projde až do dutiny břišní, může podráždit bránici, což se přeneseně projeví několikaminutovou ostrou bodavou bolestí v rameni.
Další možností, jak průchodnost ověřit, je tzv. hysterosalpingografie. Při ní se do dutiny děložní aplikuje kontrastní látka a její průchod vejcovody se snímkuje pomocí rentgenu. Hlavní výhodou této metody je možnost hodnotit zároveň jak vejcovody, tak i dělohu. Nevýhodou je ale na druhou stranu zátěž organismu rentgenovým zářením a také možnost alergické reakce na kontrastní látku.
Nejmodernější možností je laparoskopické vyšetření. K tomu se ale přistupuje až tehdy, když žena v minulosti prodělala zánětlivou pánevní nemoc či mimoděložní těhotenství. Někdy se laparoskopie spojuje i s tzv. chromopertubací, kdy se do dělohy vstříkne patentní modř a zkoumá se její průnik vejcovody do dutiny břišní. V případě potřeby je pak možné spojit celý zákrok i s hysteroskopií, kdy se v jedné anestezii provede i revize dělohy. Pacientce se tak ušetří jedna narkóza, a navíc to umožní detailně zhodnotit velikost a tvar děložní dutiny a případné anomálie odstranit.
(kam)
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
