Řadu let se hovoří o stále klesající plodnosti mužů. Zajímavé jsou především posuny kritérií mužské neplodnosti. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto trendu a souvislosti s prostředím, ve kterém všichni žijeme?
Řadu let se hovoří o stále klesající plodnosti mužů. Zajímavé jsou především posuny kritérií mužské neplodnosti. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto trendu a souvislosti s prostředím, ve kterém všichni žijeme?
Norma spermiogramu (laboratorní vyšetření spermií) se v průběhu posledních několika desítek let opakovaně posouvala k nižším hodnotám. Důvodem bylo především to, že většina mužů by na kritéria normálního spermiogramu ani nedosáhla. Původní norma byla 60 milionů spermií na 1 mililitr ejakulátu, postupně se však snížila na současných 20 milionů v 1 mililitru. Kromě toho záleží také na pohyblivosti spermií, přičemž dobře pohyblivých spermií by měla být alespoň polovina.
Odborníci se shodují na tom, že příčinou zhoršující se kvality spermií a snižování plodnosti mužů je znečištěné životní prostředí. Hlavním zdrojem znečištění jsou polycyklické aromatické uhlovodíky z automobilové dopravy, spalování odpadů nebo průmysl. Vědci navíc již dříve zjistili, že část mužů bývá přechodně neplodná v zimě, kdy se ovzduší výrazně zhoršuje kvůli topení tuhými palivy.
Dalšími faktory, které negativně ovlivňují kvalitu spermií, jsou stres, konzumace alkoholu, kávy, kouření cigaret, drogy, léky, nebo radioaktivita. Podobně jako u žen i mužů se s přibývajícím věkem zhoršuje kvalita pohlavních buněk a roste počet mutací v jádře buněk. Nadměrné zahřívání, horké koupele a saunování plodnosti také příliš nesvědčí.
Na poklesu spermií se také podílí působení ženských pohlavních hormonů estrogenů nebo látek jim podobných. Předpokládá se, že hormony poškozují buňky varlete, které jsou nepostradatelné pro výživu a zrání spermií. Estrogeny jsou přitom zastoupeny v životním prostředí poměrně hojně. Většinou se s nimi setkáváme v podobě různých herbicidů, pesticidů a insekticidů. Obsahují je i umělé hmoty a průmyslové chemikálie.
Účinkům životního prostředí se jistě nevyhneme. O to důležitější je věnovat pozornost všem negativním faktorům, které je možné ovlivnit a snížit tak hrozbu klesajícího množství spermií.
(nes)
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
