V ČR definuje umělé oplodnění a nakládání s embryi zákon č. 227/2006 Sb. Zahrnuje část, která se zabývá výzkumem na kmenových buňkách a souvisejícími činnostmi, a dále novely stávajících zákonů.
V ČR definuje umělé oplodnění a nakládání s embryi zákon č. 227/2006 Sb. Zahrnuje část, která se zabývá výzkumem na kmenových buňkách a souvisejícími činnostmi, a dále novely stávajících zákonů.
Nejvýznamnější změnou prošel zákon č. 20/1966 Sb., který stanovuje metody a postupy, při nichž dochází k manipulaci se zárodečnými buňkami při léčbě neplodnosti ženy nebo muže. Lékař, který provádí odběr zárodečných buněk (vajíček nebo spermií) a následně i umělé oplodnění, je povinen před provedením výkonů poučit osoby o povaze těchto zákroků, stejně jako informovat o možných rizicích a dalších okolnostech.
Pokud je někdo dárcem vajíček nebo spermií, musí to být muž nebo žena, kteří netvoří neplodný pár. Darovat vajíčka může žena ve věku 18 až 35 let, dárcem spermií může být muž ve věku 18 až 40 let. K oplození nelze použít spermie muže, o kterém je známo, že je příbuzným v řadě přímé nebo sourozencem, strýcem, bratrancem nebo dítětem bratrance nebo sestřenice ženy. Dárce poskytuje souhlas s provedením asistované reprodukce a s použitím buněk k umělému oplodnění nebo k využití nadbytečných embryí k výzkumu.
Zákon také stanovuje, že u ženy smí být oplozeno a přeneseno do dělohy jen tolik embryí, kolik je podle současných lékařských poznatků zapotřebí k úspěšnému navození těhotenství. Jasně definuje použití zárodečných buněk a embryí vytvořených k umělému oplodnění pouze pro umělé oplodnění. Pokud nejsou použita všechna embrya, lze je uchovat pro další léčbu. Rozhodne-li se pár, že embrya už nebude chtít využít, může dát souhlas k darování jiné ženě nebo pro výzkumné účely.
Novela zakazuje, aby se pomocí umělého oplodnění volilo pohlaví dítěte. Na druhé straně pokud je zjištěno, že se v rodině objevila závažná nemoc, která je vázaná na pohlaví, lze předejít metodami asistované reprodukce narození dítěte se závažným genetickým onemocněním.
(nes)
Zdroj: Zákon 227/2006 Sb.
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
