Zbavit se nechtěného dítěte. Pro jedny vítaná možnost řešení obtížné životní situace, pro druhé zabití živého tvora. Právníci mají jasno: umělý potrat je v naší zemi legální.
Zbavit se nechtěného dítěte. Pro jedny vítaná možnost řešení obtížné životní situace, pro druhé zabití živého tvora. Právníci mají jasno: umělý potrat je v naší zemi legální. Etika už tak jednoznačně o správnosti tohoto činu nehovoří. A samotné (těhotné) ženy? Ty si v takové situaci si musí zodpovědět mnoho otázek. Třeba jaká je míra rizika spojená s tímto zákrokem.
Interrupce je chirurgický výkon určený k ukončení těhotenství. Podle zákona může žena požádat o provedení potratu bez omezení do 12. týdne těhotenství. Do 24. týdne je možné provést potrat z genetických důvodů. Je-li ohrožen život matky nebo je prokázáno těžké poškození nenarozeného dítěte, lze potrat provést kdykoli během celých devíti měsíců těhotenství.
Na výskyt zdravotních komplikací při interrupci mají vliv délka těhotenství, použitá technika a celkový zdravotní stav ženy. Následky se dělí na bezprostřední, časné a pozdní. Žena je nejvíce ohrožena, pokud nastane krvácení s větší ztrátou krve. Při zákroku může dojít k poranění děložního hrdla, nebo dokonce k jeho proděravění (perforace). Pokud se provádí interrupce v časných fázích těhotenství, je riziko těchto těžkých komplikací výrazně sníženo.
K časným následkům řadíme selhání metody v podobě pokračujícího těhotenství nebo zánětlivé komplikace. K selhání interrupce může přispět odchylka v tvaru dělohy (děložní anomálie) nebo nepoznané mimoděložní těhotenství. Díky stále dokonalejším vyšetřovacím technikám přicházejí tato rizika v úvahu jen vzácně.
Mezi pozdní následky lze zahrnout záněty, poruchy menstruačního cyklu a psychické obtíže. Záněty jsou způsobeny zavlečením infekce při provádění výkonu a souvisí s následnou poruchou plodnosti. Pozánětlivé změny totiž mohou vést k neprůchodnosti vejcovodů, a tím omezit schopnost dalšího přirozeného těhotenství. Psychický postinterrupční syndrom spočívá ve stavech deprese, pocitech žalu a viny, často také s narušením spánku.
Nežádoucí otěhotnění je velice zatěžující a traumatizující událost v životě ženy. Rozhodne-li se žena podstoupit potrat, je nutné zvážit veškeré okolnosti, které souvisí nejen se zdravotními, ale hlavně s psychickými následky.
(nes)
Zdroj: Zákon č. 66/1986 Sb. a vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 15/1986 Sb.
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
