Americká studie poukázala na fakt, že vyšší nahromadění metabolitů ftalátů v moči matek souvisí s narušením normálního vývoje vnějších pohlavních znaků u novorozených chlapců. To může mít negativní vliv na jejich budoucí reprodukční schopnosti.
Ftaláty jsou všudypřítomné průmyslové chemické sloučeniny. Najdeme je v ovzduší, potravinách, pitné vodě i v nejrůznějších věcech denní potřeby. Patří mezi ně například látky, které se využívají jako rozpouštědla nebo při výrobě laků, nátěrů nebo kosmetických přípravků.
Ftaláty jsou v současnosti pod drobnohledem, jelikož se množí důkazy, že by mohly být zodpovědné za celou škálu mužských reprodukčních poruch. U krysích samců bylo pozorováno, že tyto látky vedou k rozvoji tzv. ftalátového syndromu. Mezi jeho projevy patří:
Studie vlivu ftalátů na vývoj mužského pohlavního ústrojí během života v děloze již sice byly provedeny, zahrnovaly ale jen malý počet osob a neměly vhodné časování, např. s ohledem na vyšetření dětí. Jejich výsledky navíc byly rozporuplné.
Aktuální studie amerických vědců si dala za cíl zhodnotit, zda vystavení plodu během prvního trimestru těhotenství ftalátům může nepříznivě ovlivnit vývoj mužského pohlavního ústrojí. Studie probíhající v letech 2010 až 2012 celkem analyzovala 753 novorozenců. U zahrnutých žen byly v prvním trimestru těhotenství stanoveny hladiny metabolitů ftalátů z jejich moči. Děti byly krátce po narození vyšetřeny s ohledem na vývoj vnějších pohlavních znaků (měření anogenitální vzdálenosti a u chlapců i šířky penisu). Pomocí statistických metod byl hodnocen vztah naměřených hodnot s koncentrací metabolitů ftalátů v moči matek.
Bylo zjištěno, že vyšší množství metabolitů ftalátů v moči rodiček souvisela se zkrácením anogenitální vzdálenosti u chlapců. Podobný vztah byl nalezen i v případě šířky penisu. U dívek nebyla tato souvislost prokázána.
Přestože má studie své limity (např. vyšetření pouze 1 vzorku moči), poukazuje na to, že i současné nízké hladiny ftalátů v okolním prostředí mohou nepříznivě ovlivňovat vývoj mužského pohlavního ústrojí.
(the)
Zdroj: Swan S. H., Sathyanarayana S., Barrett E. S., et al. First trimester phtalate exposure and anogenital distance in newborns. Hum Rep 2015. doi: 10.1093/humrep/deu363.
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
