Další a další pokroky v oboru asistované reprodukce přináší neplodným párům naději na dítě. Zároveň s sebou umělé oplodnění nese řadu právních a etických problémů.
Další a další pokroky v oboru asistované reprodukce přináší neplodným párům naději na dítě. Zároveň s sebou umělé oplodnění nese řadu právních a etických problémů. Například zdánlivě jednoduchou otázku, kdo je otec a kdo je matka…
Neplodných párů na celém světě stále přibývá. Odhady ukazují, že se každý sedmý pár nechtěně stane bezdětným. Bohužel to nelze považovat za konečné číslo. Tento počet bude pravděpodobně nadále stoupat.
Naději na potomka zvyšuje možnost podstoupit asistovanou reprodukci. I přes to, že je tato metoda velmi nadějná, nese s sebou etické a právní otázky.
V České republice je asistovaná reprodukce upravena zákonem, který určuje podmínky, za jakých může být umělé oplození provedeno. Zákon ale není zcela vyhovující a čeká na svoji novelizaci.
Podle uvedeného zákona slouží asistovaná reprodukce heterosexuálnímu páru k početí dítěte. Muž a žena mohou umělé oplodnění podstoupit, jestliže je u nich ze zdravotních důvodů velmi malá nebo žádná šance na normální početí.
Druhou skupinou párů, které podstupují umělé oplodnění, je riziko přenosu geneticky podmíněné nemoci nebo vady. Vždy tedy musí být nejdříve vyloučena možnost normálního oplodnění a zároveň splněna podmínka heterosexuálního páru. To znamená, že asistované oplození nemůže podstoupit žena bez partnera ani lesbický pár. Před podstoupením zákroku zájemci musí podepsat žádost. Žádost obsahuje souhlas muže s provedením umělého oplodnění ženy.
Aby mohla žena podstoupit umělé oplodnění, musí přivést k podepsání žádosti muže. Nemusí však jít o zákonného manžela. Souhlas k umělému oplodnění tak dává muž, kterého není žena povinna uvést po porodu jako otce, protože dokument z nemocnice nemá žádnou právní váhu. Problémem se pak tím pádem stává otázka, kdo je otec.
V budoucnu by měl být tento problém upraven například zápisem u notáře, že muž, který dal souhlas k umělému oplodnění, se zavazuje nést roli otce se všemi důsledky. U matky je situace o něco jednodušší – i když je vajíčko od jiné ženy, za matku se považuje žena, která dítě porodila.
(syna)
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
