Domníváte se, že lidé, kteří mají několik potomků, jsou spokojenější než bezdětné páry? Ukazuje se, že žádný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami neexistuje. Pocity harmonie a štěstí totiž podle odborníků spočívají v něčem jiném.
Domníváte se, že lidé, kteří mají několik potomků, jsou spokojenější než bezdětné páry? Ukazuje se, že žádný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami neexistuje. Pocity harmonie a štěstí totiž podle odborníků spočívají v něčem jiném.
Kvalita života a takzvaná spokojenost každého z nás totiž závisí na spoustě drobností, které jsou důležité pro jakékoliv soužití. A nemusí to být zrovna děti.
Zpráva, kterou publikoval sborník Princeton University a Stony Brook University, informuje o tom, že existuje jen velmi malý rozdíl mezi životní spokojeností rodičů a osob bez dětí. V této otázce totiž hrají roli i následující faktory:
Studie však zcela jasně ukázala, že lidé, kteří mají děti, mají větší tendenci k vzestupům a pádům. Mají sice ve svém životě více radosti, ale také více stresu a negativních emocí.
Jeden ze spoluautorů studie z Princeton University Arthur Stone říká: „Mám rád pomeranče, takže si vezmu pomeranč. Máte-li však raději jablko, vyberete si jablko. To ale přece neznamená, že je vaše rozhodnutí horší než to moje.“ Sarah Maizes, autorka knihy pro děti „On My Way to Bed“ a také matka tří dětí z Los Angeles, s jeho názorem souhlasí. „Je to jako ptát se, kdo je šťastnější: lidé, kteří mají raději pizzu, nebo ti, kteří dávají přednost číně?“ napsala Sarah na svém facebookovém profilu.
Adina McGinley, matka tří dětí žijící nedaleko New Yorku, se domnívá, že pozorovat, jak potomci rostou, je pravděpodobně největší životní radost. Na druhou stranu je to ale i velmi stresující, což vyvolává nekonečné napětí v manželství. Být rodiči tedy může znamenat menší spokojenost ve vztahu. Autoři výše zmiňované studie zjistili, že bezdětné páry byly spokojenější jako partneři než lidé, co spolu měli děti. Mít potomky tedy znamená mít méně času jeden na druhého a menší investice do partnerství.
Jen Bosse, matka dvou ratolestí, která má svůj blog My happy, říká: „Velmi často, když spolu dva lidé mají děti, začnou jeden druhého ignorovat. To je ten problém, nikoli děti.“ Je přitom ironií, jak se uvádí ve studii Open University, že matky jsou podle průzkumů významně spokojenější se životem než kterákoli jiná skupina lidí včetně bezdětných žen. Jak říká spoluautorka studie dr. Jacqui Gabb, lze to vysvětlit tím, že pro matky jsou děti číslem jedna v jejich životě. „Pokud jsou tedy šťastné se svým životem, ale nejsou spokojené s kvalitou vztahu a svým partnerem, pak na tom něco být musí,“ říká dr. Gabb.
Být tedy rodičem, nebo nemít žádné děti? Výsledkem tohoto poněkud konfliktního výzkumu je spíše to, zda jsme schopni pracovat na svém vztahu. Když se totiž autoři studie zeptali účastníků výzkumu, co je činí nejvíce šťastnými, odpověděli: „Maličkosti a laskavosti. Nemusí to být zrovna vyznání lásky, ale třeba šálek čaje, který vám partner přinese do postele.“
(aši)
Zdroj: edition.cnn.com
Reakce na diagnózu onkologického onemocnění jsou různé. Strach, stres, nejistota, zmatek, smutek. Málokdo má v takové chvíli sílu plánovat, co nastane, až svou nemoc šťastně překoná. Nicméně i to je velmi důležité, zvláště v případě, kdy mají léčbu podstoupit mladí lidé, kteří mají založení rodiny teprve před sebou. Poruchy plodnosti jsou totiž jedním z nejčastějších dlouhodobých nežádoucích účinků onkologické léčby.
Číst více
Moderní doba, která nám všemožnými způsoby ulehčuje život, přináší do našeho světa i mnohé nástrahy, z nichž některé narušují přirozený koloběh věcí. Jedním z těchto projevů může být skutečnost, že čím dál více párů není schopno počít potomka přirozenou cestou a musí vyhledat pomoc lékařů.
Číst více
Rozmnožovací soustava je velice složitý systém, který je propojen s celým lidským organismem, a proto může být ovlivněn nemalou řadou faktorů. Mnoho z nich s sebou přináší moderní doba, čímž nechtěně snižuje schopnost mnoha párů přirozeně počít potomka. Na vině je jak nezdravý životní styl, tak odsouvání mateřství do pozdějšího věku a vysoká míra stresu, které je každý z nás denně vystaven. K těmto běžným vlivům pak přistupují různé nemoci, včetně těch nádorových či autoimunitních, které mohou přímo či nepřímo zasahovat do funkčnosti reprodukčního aparátu.
Číst více
